Pane premiére, bavte se s bankami a MF a nebudete muset zvedat daně

Ten kdo se dívá, vidí, vidí stavební kameny, které stačí poskládat dohromady a bude fungovat MPSV, banky, MF, karetní asociace tak, že stát se stávající úrovní daní vybere podstatně více a vtáhne lidi do elektronizace plateb, účtu z obchodů.  Pane premiére Sobotko, posaďte za jeden stůl Vaší ministryni z MPSV, ministra financí pana Babiše a zástupce bank. Ministerstvo vnitra Vám to může sepsat a pohlídat a budeme se mít všichni daleko lépe bez zvyšování daní. Vážně. 

„Banky a kartové asociace měly velkou radost, když předchozí vláda Petra Nečase vyrobila v dílně Ministerstva práce a sociálních věcí systémy na podporu výplaty sociálních dávek přes platební (předplacené) karty. Těšily se na další klienty, kteří budou používat karty místo hotovosti a jim poplynou poplatky.“ Takto to mnozí kritizovali.

Všechno má svou cenu, karty, peníze a daňové úniky.

Zpracování hotovosti, kterou máte v pokladně obchodu a kterou pravděpodobně z větší části vozíte do banky, banky zpracují. Na to potřebují lidi, prostory, stroje, dopravu a poplatky České národní bance. Zpracování hotovosti je dražší než když zaplatíte kartou v obchodě. Proto jsou u velkých prodejců poplatky z jedné transakce kartou okolo 1% z hodnoty služeb či zboží, které jste nakoupili. U rizikovějších obchodů jsou poplatky za platbu kartou vyšší, ale obecně jsou do 4% (například v kasinu).

Karty a jejich vydání jsou v nákladech banky na jednu kartu 30,- CZK a se vší režií do 300,- CZK jednorázově. Karta vydrží 3-4 roky, dnes, a pokud s ní platíte bezkontaktně (NFC) tak její trvanlivost není utopie.

Daňové úniky jsou možné a snadné tam kde není elektronická evidence. Tam kde se platí v hotovosti. Tam kde se nevydávají doklady o nákupu.

Pokud stát, Česká republika, zvýhodní firmy a obchodníky přijímající pouze elektronické platby, tedy převod z účtu na účet, platba kartou, platba mobilem či platba iPhonem, pak bude vysoká motivace, jak Česká televize ráda v reklamách hlásá, dobrých prodejců nepřijímat hotovost.

Jak motivovat držitele karty, kteří ještě kartou neplatí, platit? Jednoduše. Hazardem. Tedy ne takovým, kde prohraje občan výplatu či dům. Loterií. Jednoduše ten kdo zaplatí kartou a registruje číslo své karty, které je jedinečné, v rámci loterie ministerstva financí, či jím pověřené právnické osoby, se bude automaticky nákupem kartou účastnit loterie.

Jak se dostane platba kartou do loterie? Opět jednoduše. Stát nebude vydávat registrační pokladny, tedy stroje, pouze bude definovat jaká data, v jaké struktuře, jak zabezpečené a jak podepsané plus opatřené časovým razítkem příjme. Ano krátkodobě na tom „vydělají“ výrobci softwaru a banky. Dlouhodobě na tom budou drobně vydělávat banky a karetní asociace /viz. 1-4% z platby/. Dlouhodobě na tom vyděláme všichni, co platíme daně a věříme ve stát, který potřebuje příjmy z daní a cel. Je jen na nás abychom uhlídali a motivovali politiky – médii a volbami.

To, že bude vždy existovat skupina lidí a obchodníků, kteří nechtějí platit transparentně a více věří hotovosti je fakt. Nevím proč bychom měli platit vyšší daně státu, když tento může díky poskládání kostek, či puzzle, chcete-li, z řešení bank, karetních asociací, systémů na Ministerstvu práce a sociálních věcí a Ministerstva financí, zabránit daňovým únikům na dani z přidané hodnoty v řádech 10tek až 100 miliard CZK ročně.

Šedá a kdovíjaká ekonomika plus elektronické platby.

V roce 2012 publikovala poradenská společnost AT Kearney ve své studii „„Shadow economy in Europe, 2011““pro VISA a také karetní společnost MasterCard ve studii „„Costly cash“ obsáhlé porovnání evropských ekonomik a vlivu elektronických plateb na podíl šedé /tedy nezdaněné/ ekonomiky na hrubém domácím produktu. V prvé řadě argumentují tím, že distribuce, zpracování, účtování a rizika spojená s hotovostí převyšují náklady a rizika plateb kartami. Pokud se na náklady plateb podíváme i z jiných čtyř pohledů, pak jsou platby kartou výhodné pro všechny (v basic points vyjádřené hodnoty níže):

	Hotovost
Společnost	300	120
Obchodník	95	40
Banka	150	70
Spotřebitel	70	20

V druhé řadě definují šedou ekonomiku jako produkci zboží a služeb, které mají být před státem zatajeny, aby nedošlo k jejich zdanění a toto zboží či služby nebyly sledovatelné. Z toho je logicky odvozována stálá oblíbenost hotovostních plateb a jejich podíl na všech platbách v ekonomice. Je v zájmu nejen Ministerstva financí, aby byl podíl šedé ekonomiky a daňové úniky co nejnižší.

 Národohospodáři a NERV mohou spočítat, o kolik bychom vybrali na daních více, pokud bychom snížili podíl šedé ekonomiky z 16 % na 10 % a zcela jistě každý by uměl poradit, jak tyto prostředky lépe investovat do vzdělávání, stavby mateřských škol (jen v Jihlavě chybí 200 míst pro děti v mateřských školách), stavby domů pro seniory, opravy silnic, zvýšení příspěvků na prostředky na mobilitu zdravotně postižených, výstavby dálnic,….

		2009	2010	2011
	147.879	137.162	145.049	154.173
	24.548	23.180	24.223	25.284

… nebo splácení státního dluhu, který bychom mohli rychleji umořit.